I letošní v pořadí druhý výlet na Isle of Skye jsme si nakonec upravili k obrazu svému. Jak jsme se měli? Co všechno jsme během osmi dní prožili? A nebyla nuda? Začti se do povídání o naší dovolené a zhodnoť sám(a).
21. 6. – pátek: S Matějem, Verčou a Álou se v 11:45 zdravíme na edinburském letištním parkovišti. Nasedáme a vyrážíme tradičně na sever a severozápad. Za Stirlingem necháváme rovnou dálnici za zády a pokračujeme po úzké klikatící se cestě do Callander.
Callander je jedno z typicky skotských kamenných městeček, o trochu méně populární než známější Pitlochry. Nezastavujeme. Naším cílem je parkoviště pod horou Ben A´an. Svítí sluníčko. Je krásně. Balíme malé batůžky a vyrážíme vzhůru. Za mostkem přes potok se ostré stoupání mění v rovinatou cestičku a před námi je poprvé vidět náš vrchol. Po rovině následuje další ostré stoupání, a pak už jsme oceněni prvními výhledy na Loch Katrine.
Ben A´an (454m) je pro mě takovou testovací horou. Je to první dvouhodinová procházka výletu, během které vždy zjistím, jak je na tom naše skupina s fyzičkou, jak se jednotliví účastníci chovají k hoře a jak jsou na tom třeba i s morální sílou. Po dvou hodinách se vracíme k autu. „Tohle by šlo,“ říkám si při návratu zpět a přemýšlím, jak „ztížit“ naplánované dny, abychom se nedej bože nenudili.
Z Ben A´an se vracíme zpět na hlavní silnici vedoucí na severozápad. Po necelé hodině přijíždíme na náhorní planinu Ranoch moor a dál do Glen Coe. Zastavujeme a trochu protahujeme nožky během malého výletíku po okolí. Skotská vysočina nás vítá sluníčkem.
Náš road-trip na západ pokračuje přes Fort William, ve kterém zastavujeme na rychlý nákup potravin. Další zastávka je u vojenského památníku Commando memorial, kde nás dnes čeká nádherný výhled na nejvyšší britskou horu, Ben Nevis. Odbočujeme na A87 a přijíždíme do údolí Kintail. Slunce stále ještě svítí, a tak se musíme zastavit a místní krásy trochu víc vstřebat. U Schiel Bridge odbočujeme na Ratagan, kde se ubytováváme v místním hostelu s výhledem na slavné hory Five sisters of Kintail. Je večer, „midsummer“, nejdelší den, což znamená, že na skotské vysočině svítí slunce až do půlnoci. Vychutnáváme si pohled na okolní hory a mořskou zátoku, ve které se místní krása odráží, a pak nás začnou napadat muchničky, otravný krve sající mikro - hmyz.
