Cestou okolo Pembrokeshire, den 5.
13. 6. – čtvrtek: „Moc se omlouváme za počasí,“ řekne ti skoro každý Velšan a je rád, že i tak si vážil do jeho krajiny cestu. Dnes je typicky velšsky – prší. Dáváme si báječnou snídani, která je nečekaně součástí ubytování, a nasedáme do auta. Nemá smysl trpět v dešti, když si můžeme udělat parádní road trip a na dnešní etapu se vypravit až odpoledne.
Naší první zastávkou je jedna z nejvyšších pohřebních neolitických komor ve Walesu, Pentre Ifan Burial Chamber. U místního dolmenu jsme sami. Je tak vysoký, že se pod něj všichni můžeme parádně schovat, takže na nás ani neprší. Nejvíc mi je líto místních ovcí. Ty jsou totiž vystaveny větru i dešti napospas. Krčí se u sebe a dokonce i přestávají žrát.
Další nedalekou zajímavostí je kostel, St. Brynach´s Church, v Nevernu. Kromě toho, že se jedná o nádhernou kamennou stavbu, daleko důležitější je jeho hřbitov. Konkrétně kámen s keltským křížem a rytinami a nedaleký tis, který „roní krev“.
Přestává pršet, a tak nás čeká poslední zastávka, vodopády Aberfforest. Vracíme se s Carcoolkou zpátky směrem k vesnici Dinas a odbočujeme na pobřeží. Vodopády Aberfforest jsou ukryty v lese nedaleko pobřeží. Jdeme se tedy projít, ale cesta končí nad samotným vodopádem, a tak nám padající vodní masa zůstává skryta.
Je 10:30. Auto parkujeme u pevnosti nad Fishguard a dál už musíme pěšky. I dnes nás čeká něco okolo 18 km a 600 m výškových nahoru a dolů. Procházíme okolo pomalu reznoucích kanónů a všechny turisty necháváme za sebou. Ani dnes nejdeme v davu. Sotva že potkáme pět dalších výletníků.
Na výběžku Dinas head se dostáváme na nejvyšší útesy celé trasy. V Cwm-yr-Eglwys začíná svítit slunce a u pláže potkáváme celých deset lidí! Kromě nich se tu nachází i krásný hřbitov a zbytek nesmírně fotogenického kostela Saint Brynach´s Church.
O několik kilometrů dál přicházíme na úroveň našeho vodopádu. Honza zůstává na pláži, já se Zdeňkem jdeme prozkoumat zdejší les a padající vodu. Kloužeme po bahnité cestě, která nás po několika minutách dovádí až k vodopádu. Fotka sem, fotka tam a už jsme zase na pláži.
Do Newport přicházíme v 17:30. Poslední etapa vede okolo mělké mořské zátoky a těsně před městem ještě obdivujeme další pohřební komoru, dolmen Carreg Coetan. Ubytováváme se v hostelu a já stopuji zpět pro auto. Opět nemám problém. Bere mne hned první řidička, shodou okolností také zahradní architektka. Ve Fishguard opět dokupuji potřebnosti, jako například welšské dortíky a pivečka, a s nákupem se vracím zpět do Newport za kluky. Musíme to naše putování přeci také trochu oslavit :).
Cestou okolo Pembrokeshire, den 6.
14. 6. – pátek: Dnes nás čeká nejdelší a současně i poslední etapa, necelých 28 kilometrů. Vstáváme jako obvykle v 7:00 a po snídani a zabalení věcí nahazujeme batůžky a vyrážíme zpět k pobřeží. Venku je pod mrakem, ale sluníčko se pomalu klube. Z rovinaté krajiny se brzy dostáváme na skalnaté útesy. Pod námi šplouchá moře, ve kterém co chvíli vidíme novou obří fialovou medúzu. Černé skály střídají mělké zálivy s štěrkové pláže.
Asi nejkrásnější část celé trasy nás čeká za úrovní osady Moylgrove. Mořské útesy jsou zde obzvláště členité a na skalách jsou vidět tlakové jizvy z doby jejich vzniku. Zastavujeme přímo na útesech a děláme pauzičku. Sluníčko svítí, je tu nádherně.
Do civilizace se dostáváme v úrovni pláže Poppit Sands. První restaurace na trase? To se musí využít. Sedáme si tedy na lavičky a pohodičkujeme. Před námi jsou poslední tři kilometry do oficiálního cíle trasy, St. Dogmaels. Fotíme se u závěrečné cedulky a jdeme se podívat na zdejší nádherné polorozpadlé stejnojmenné opatství.
Za další dva kilometry přicházíme do Cardigan, krásného kamenného městečka. Je pět odpoledne. Nechávám kluky, aby si prohlédli město a místní hrad a sama stopuji pro auto. Stíhám akorát dorazit za město, když v tom vidím linkový autobus jedoucí mým směrem. Dlouho neváhám a mávnu rukou. Autobusák zastavujeme a bere mě i mimo zastávku. V Newgale jsme za chvíli. Nasedám do auta a vracím se pro kluky, kteří nelení a rovnou si vychutnávají v jedné z místních restaurací jedno orosené pivečko.
Pembrokeshire necháváme minulosti a společně vyrážíme na sever, do Borth, kde jsme ubytováni v soukromém pokojíčku.
