Historická městečka a turisté; „Tady je ten větrný mlýn,“ ukazuje Klárka na kamennou stavbu, která nás zaujala již včera ráno. Odbočuji tedy z dálnice a jedeme se podívat na Molí d´en Porret v městečku Campanet. Jak brzy zjišťujeme, mlýn je za plotem soukromého domu, a tak se zase rychle vracíme k zaparkovanému autu.
Dnešní den je ve znamení návštěvy turistických míst na severu ostrova. První zastávkou je krásné kamenné městečko Valldemossa. Parkujeme auto a jdeme do zahrady jardins del Rei Joan Carles I., která se nachází hned vedle kostela a musea. Procházíme společně s dalšími turisty skrz úzké kamenné uličky. V jedné z mnoha pekáren a kaváren kupujeme místní specialitu sladký bochánek z bramborového těsta.
Po Valldemosse nás čeká projížďka po klikatících se úzkých silnicích severní části ostrova. Další kamennou vesničkou, Dea, jen projíždíme. Parkujeme až na Sa Foradada. Abychom jen nejezdily od města k městu, rozhodly jsme se totiž dnes také trochu projít. Naším cílem je „kamenné okno“ Punta de Na Foradada.
Fotky chtivé turisty necháváme za zády hned za první vyhlídkou. Přeskakujeme bránu a scházíme přes staré olivové háje a stromy se svatojánským chlebem směrem k moři. Tři a půl kilometru dlouhou procházku máme zvládnutou za hodinku. Horší je cesta vzhůru, která nás teprve čeká.
I s pauzou na oběd a procházkou s místními oslíky jsme ale už za další hodinu a půl u auta. Jedeme dál na západ, do městečka Soller. Jsou dvě hodiny odpoledne a v ulicích to žije. Procházíme okolo obchůdků suvenýry a na hlavním náměstí obdivujeme nově opravenou katedrálu. Po pozdním obědě nás čeká cesta dál.
Stoupáme. Silnice ze Solleru se neúnavně klikatí vzhůru. Dostáváme se do kolony aut, která nedokáže předjet bláznivé cyklisty. Konečně přijíždíme do hor. Před námi je nejvyšší vrcholek ostrova, Puig Major a pod ním se zrcadlí námi dobře známá vodní nádrž Embassament de Cúber. Projíždíme okolo nejvyšších mallorských vrcholků a u kláštera Lluc necháváme hory za zády.
Sjíždíme do Pollenca a skrz Port de Pollenca pokračujeme na výběžek Formentor. Koeficient poštu turistů na metr čtvereční se zvyšuje exponenciální řadou. Parkujeme na vyhlídce Mirador d´es Colomer a z Klárčina výrazu tuším, že ji brzy naskákají pupínky. Je tu prostě moc lidí. Rychle se koukáme kolem do kola, a pak už nasedáme do auta a pokračujeme okolo skalních útesů dál na východ.
Zastavujeme u majáku Faro de Formentor a jdeme se podívat na západ slunce. Je tu krásně. Jediný problém je počet turistů. Je nás tu hold na tu krásu moc.
Jih Mallorky; Z Alcúdie jedeme na jih. První zastávkou je další mlýn… tentokrát v městečku Santa Margalida. Konečně máme štěstí. Mlýn je částečně přístupný, a tak spokojeny pokračujeme dál na jih.
Dnešek je ve znamení relaxace. Projíždíme městem Manacor a po několika kilometrech necháváme auto na velkém parkovišti. Bereme si Plavky, ručníky, vodu a další „potřebnosti“ k plážovému zevlování.
Po dvou a půl kilometrech přicházíme na milou pláž. Je něco okolo jedenácté dopolední a na pláži se už válí první chytači slunečních paprsků. Chvíli společně s holkami zevluji, a pak už „bohužel“ musím pro Mirku, která má na Mallorku přiletět okolo půl druhé.
Vracím se tedy stejnou cestou zpět k autu. Proti mně jdou davy turistů. Parkoviště nyní (půl hodiny po poledni) praská ve švech. S Mirkou se zdravím na letišti okolo půl druhé. Společně se pak vracíme za holkami. Za další hodinu přijíždíme k parkovišti. Auta jsou nyní postavena i okolo hlavní silnice, kde jsou poslední možná místa k parkování. Jedním slovem: „blázinec“.
Vracíme se na pláž. Proti nám jdou opět davy. Jako by se lidi přesunovali tam a zase zpátky. Na pláži jsme okolo třetí hodiny odpoledne. Hodinu zevlujeme, a pak už se zase vracíme k autu. Holky totiž chtějí vidět ještě jednu památku, kterou jsme doteď nestihly navštívit, tradiční vilu Els Calderers. Jedeme tedy do vnitrozemí.
Dnes se ve vile slaví svatba, a tak je už od půl šesté zavřeno. Máme štěstí, přijíždíme akorát včas, abychom stihly zdejší prohlídku. Kupujeme vstupné a jdeme do starého kamenného domu.
Protože je dnešek naším posledním mallorským dnem, jedeme ještě nakoupit nějaké dárečky a pochutiny na večer a „poslední večeři“.
Den velkých přesunů; Dnes vstáváme velmi brzy. Dobalujeme poslední věci a ještě před osmou už svištíme směrem do Palmy. Nechávám holky u katedrály a sama jedu na letiště pro Martina s Katkou. Společně se pak setkáváme ve městě a vymýšlíme další plán. Holky se už nabažily jak města, tak interiéru nejznámější mallorské památky, katedrály, a teď už chtějí vyrazit na hrad Bellver Castle.
Nabírám tedy holky do auta a Martina s Katkou nechávám ve městě. Hold je nás šest, a tak se všichni do auta nevlezeme. Z Bellveru se vracím zpět ke katedrále, kde nabírám Katku a Martina a společně se pak všichni ztrácíme na hradě.
Jako první odlétá Klárka. Vezu ji na letiště, kde se krátce po poledni loučíme. Vracím se zpět k hradu, kde nabírám zbytek osazenstva a společně pak jedeme na jihozápad, k pláži Cala Portals Vells. Parkoviště je plné, a tak necháváme auto u silnice.
Plavky, vodu a nějaké to papání. V Cala Portals Vells chvíli zevlujeme, ale abychom nezůstali jen nečinně na pláži, rozhodujeme se pro krátkou procházku okolo pobřeží k nedalekému majáku na Cap de Cala Figuera.
Přesto, že je poslední zářijový den, na útesech okolo moře je vedro. Po procházce se vracíme zpět na pláž, kde společně s desítkami dalších návštěvníků vychytáváme poslední letní sluneční paprsky.
Z Cap de Calla Figuera jedeme do městečka Magaluf. Nakupujeme zásoby na další dny a ubytováváme se v místním hostelu. Alenka si dává sprchu, a pak už ji vezu na letiště, kde se loučíme. Hodinu po ní přilítá poslední účastnice naší cesty po dálkové trase GR 221, Jarka. Zdravíme se a společně jedeme na hostel. Konečně jsme v plné skvadře!
