Pátá etapa: Nejteplejší den na Caminu
Za čtyři dny máme už našlapáno 115 km a makáme dál. Svítí slunce. Dnes nás čeká nejteplejší den camina. Z Berduceda klesáme do malé osady La Mesa, kde se nachází i malý kamenný kostelík St. María Magdalena. Z La Mesa stoupáme vzhůru do Buspol, kde nás čeká nádherný nový pohled do dalšího údolí a na okolní hory.
Klesáme po dřevorubecké cestě a dáváme si pauzičku s výhledem. Do Embalse de Salime přicházíme obcházkou okolo jedné hodiny odpoledne. Klesáme až na úroveň 220 m. Je vedro. Zastavujeme na terase místního hotelu a doplňujeme vodu. Pauza.
Po hodině se zvedáme a opět stoupáme vzhůru. Modrou hladinu vodní nádrže máme jako na dlani. Go Grandas de Salime přicházíme po hodinovém stoupání. Před námi je posledních pět kilometrů. Vedro je přímo ubíjející, a tak na pár minut odpočíváme ve stinné části místní restaurace.
Z městečka mírně stoupáme vzhůru, a poté pokračujeme po rovině dál až do malé osady Castro. Odbočujeme do krásného kamenného albergue Juvenil, kde jsme si na dnešní noc rezervovali místečko.
Je tu krásně. V albergue dáváme vyprat a vysušit všechno naše oblečení, a pak pohodičkujeme. Martina nám čte čísla z dnešního „odpočinkového dne“: 28 kilometrů, 700 metrů výškových stoupání a 1000 metrů výškových klesání. Odpočinek si tedy představujeme jinak…
Šestá etapa: V polovině cesty
Dnes je opět krásně. Z Castra odcházíme brzy. Před sebou máme dvacet čtyři kilometrů dlouhou trasu. Ranní paprsky osvětlují okolní horskou krajinu, když mi po prvním kilometru dochází, že jsem v albergue zapomněla hůlky. Odhazuji batoh a běžím v protisměru zpět.
Za osm kilometrů překračujeme hranici mezi Asturií a Galicií. Od teď nám cestu značí patníky s kilometrovníkem, takže víme, jak jsme daleko k cíli.
V El Acebo se zastavujeme v baru. Okolo projíždí mobilní pekárna a tak si kupujeme všechny možné dobroty. Za dalších dvanáct kilometrů stoupáme do městečka Fonsagrada. V místních potravinách kupujeme dobroty, a pak se vydáváme překonat závěrečných jedna a půl kilometru do Padrónu, kde nás čeká zavřené albergue.
Volám na telefonní číslo ubytovny a dovídám se, že ve Fonsagradě otevřeli nové albergue, a proto byl zdejší hostel letos uzavřen. Vracíme se tedy 1,6 km zpět a ubytováváme se v téměř prázdném úplně novém Albergue.
Dle patníků nám do cíle nám zbývá jen 152 km!
Sedmá etapa: Staří známí
Krajina okolo nás je naplněna ranní mlhou. Dnes nás čeká další „odpočinková“ dvaceti čtyř kilometrů dlouhá etapa z Fonsagrady do Cádavo-Baleira. Klesáme do Padrónu. Tuhle část cesty už ze včerejška dobře známe.
Po osmi a půl kilometrech stoupání přicházíme ke zbytkům horského poutnického ubytování, Hospital de Montouto. Prohlížíme si místní typickou galicijskou architekturu a svačíme. Sluníčko necháváme za zády. Od Hospitalu klesáme a dostáváme se do mlžných oparů.
Další zastávka nás čeká po necelých čtyřech kilometrech u baru v osadě Paradavella. Dnes opravdu nespěcháme a sbíráme jedno barové razítko za druhým. Mlžné opary se rozpouští a brzy máme horskou krajinu jako na dlani. Do Cádavo Baleira opět klesáme. Ubytováváme se v městském albergue, kam brzy přichází i naše dvě italské kamarádky, „Indiánka a zlomená ruka“.
Celkem jsme dnes sešli 700 metrů a nastoupali 900 metrů vzhůru.
