Southern ridges („Jižní hřebeny“) se nachází jihozápadně od centra města. Jedná se o několik na sebe navazujících tematických parků, které mají na délku více než deset kilometrů. Začít můžete samozřejmě kdekoli. Pokud ale budete chtít projít celou trasu, doporučila bych dojet metrem na zastávku Kent Ridge a odtud dále pěšky.
Pokud čekáte nudnou procházku po parkových úpravách v evropském slova smyslu, pak jste na omylu. Najdete tu jak pravou džungli, tak upravené tematické zahrady s kvalitním systémem péče. V některých částech se dokonce budete procházet po zavěšených ocelových konstrukcích skrz koruny stromů. Potkat hady, opice nebo třeba ještěry není v Southern ridges výjimkou.
Singapore se nachází na prvním stupni severní rovnoběžky, necelých 140 kilometrů od rovníku. Čekejte vedro, dusno a časté tropické bouřky. Právě během nich se výletu po zdejších konstrukcích pokuste vyvarovat. Bouřky jsou nejčastěji ráno, a poté odpoledne okolo čtvrté páté hodiny.
První z parků je Kent Ridge park (47 ha): upravené louky, tropická vegetace, neprostupné pralesy a samozřejmě čisté záchody s pitnou vodou. Konečně je přede mnou první zábavná mostní konstrukce skrz koruny stromů, Canopy Walk.
Užívám si výhledy, a poté klesám po zigzak cestičce do klasického evropského „komunitního parku“ Hort (23 ha). Čekejte tu hezky upravované tematické i komunitní zeleninové zahrady a dětská hřiště.
Přemýšlím, zda si trasu neprodloužit o návštěvu nedaleké přírodní rezervace Labrador Nature Reserve a nakonec scházím u mostního oblouku Alexandra Arch na jih.
Pokračuji po pěší cestě k zastávce metra Labrador park a opět se dostávám do „divočiny“. Procházím po příjemné stromy zakryté pěšině okolo potoka, která končí u mořského zálivu. Přede mnou je další cesta po umělém chodníčku. Tentokrát se ocelová konstrukce vypíná nad hladinou moře. Procházím po pěšině tam a zpátky a dostávám se do srdce NP Labrador.
Mé kroky směřují na jihozápad ke skále Dragon´s Teeth Gate a pokračují dále až na výběžek s majákem Berlayer. Moře nechávám za zády a stoupám vzhůru. Potkávám zbytky opevnění z druhé světové války a dělo. Nikde nikdo. Po úzké pěšince jdu úplně sama. Přemýšlím, kolik je asi kolem mě pavouků a hadů, které mé evropské oči nevidí. Radši nedomýšlet.
Labrador Nature Park (22 ha) procházím poměrně rychle. K mostnímu oblouku Alexandra Arch se vracím stejnou cestou. Je vedro. Potím se a stoupám po ocelových konstrukcích k (dle mého názoru) nejlepší části cesty- Alexandra Garden Trail. Dostávám se do Telok Blangah Hill Park (34 ha).
Na stezce mezi korunami stromů potkávám první turisty. Ceduli s popisem jak se zachovat, potkám-li opici, si fotím spíše z legrace. Přicházím k dalším toaletám. Právě včas. Dochází mi voda. Osvěžuji se u místního pítka a pokračuji k překrásnému mostnímu oblouku Henderson Waves.
Mount Faber Park (56 ha) je posledním ze zdejších parků. Stoupám k vyhlídce na Faber Point. Dávám si pauzičku na nejvyšším bodě s výhledem na polovinu města, a poté klesám a zase stoupám k největší z místních atrakcí, lanovce spojující zdejší vrchol se zábavním ostrovem Sentosa.
Křičící turisty nechávám za zády a klesám po schodišti okolo mohutných stromů směrem k zastávce metra Harbourfront, kde si užívám chládek singapurské klimatizované dopravy.
