Krajina se proměňuje a místo lesa pozorujeme sirné výpary, kamení sopečného původu a zoxidovanou železitou půdu. I přesto, že se Mt. Sibayak

„Tady se můžete vykoupat,“ oznamuje nám průvodce, a kdybych tu nebyla minulý rok a nevěděla, že krokodýli jsou daleko od nás, asi bych se te

Pokud si myslíš, že když se v Indonésii dohodneš na určitém čase, že se tak opravdu stane a objednaný odvoz opravdu přijede, pak tě budu mus

V nemocnici máme k dispozici mladého medika, který nám ukazuje místnost za místností, včetně místní „kartotéky“, výdejny léků a porodního sá

Obloha nad hlavou se začíná černit. „Tohle nedopadne dobře,“ říkám si pozorujíc černá oblaka nad hlavou. Kap. Kap. A pak se spustí šílený li

Mlžné ranní opary, obrovské vlny, černé skály a široká prázdná pláž. Místní scenérie má úplně jinou atmosféru než v noci.

Vše připraveno, můžeme vyrazit na výpravu do nočního pralesa. I přesto, že je večer, v deštném lese je pořád ještě teplo. Jiná situace je po

Jak dlouho bys dokázal(a) žít na „mikro-ostrůvku“ o necelých deseti metrech na délku? Já ani den. Naštěstí tu máme kmen spadlé palmy a s ním

V půl desáté zjišťujeme, že je odliv (kupodivu!), a tak musíme čekat až do půl druhé odpoledne. Nikdo se nevzteká. Nikdo nenadává. Nikoho ne

Máme štěstí. Jako první vidíme orangutaní samici s mládětem. S nadšením ukazujeme do korun stromů, a když pak zvědavá samice sestoupí až pár

Místní jsou oblečeni do tradičních batackých krojů a tančí okolo rakve. Na rozdíl od našich pohřbů na těch batackých se nebrečí, nýbrž oslav

Noříme se do pralesa a šplháme vzhůru. Přestože ještě není ani jedenáct dopoledne, je nám takové vedro, že se potíme až za ušima. Z Jarmilky

Mirador d´es Colomer se zdejší vyhlídce nevyrovná. Z Talaied d´Albercutx jsou výhledy úplně neskutečné. V dálce vidíme téměř celé pohoří Ser

Mraky jsou nízko. Oblékáme delší kalhoty a bundy. V sedle u Massanelly je hnusně. Pokoušet se o výšlap na vrchol nemá smysl. Klesáme tedy ní

Procházíme okolo starých olivových sadů a polorozbořených zídek. Brzy se dostáváme nad horní hranici lesa, kde jsme za naše úsilí oceněni př

Procházíme přes hřeben a za dalším vrcholem Es Caragolí (944 m) začínáme výrazně klesat. Do kamenné vesničky Deia přicházíme v podvečer. Uby

„Tady je ten větrný mlýn,“ ukazuje Klárka na kamennou stavbu, která nás zaujala již včera ráno. Odbočuji tedy z dálnice a jedeme se podívat

Procházíme skrz kamenné tunely a po chvíli už přicházíme na velké prostranství ke kaňonu Torrent de Pareis. Před námi jsou z všech stran obr

Pod Galatzó začíná přituhovat. Kontroluji GPS, podle které jedeme stále ještě po silnici a za nadšeného fandění holek pokračuji i po šílené

Naším prvním vrcholem je puig d´en Galileu 1195 m. Po necelých čtyřech kilometrech se dostáváme nad horní hranici lesa. Je jasno. Na puig d´