„RUN,“ vyzve mě náš průvodce a já zbavena myšlení běžím a odrážím se do vzduchu. „Ten let je neskutečně dlouhý,“ říkám si, ale to už v další

Návštěva Mt. Tapyas (163 m) je ideálním rozlučkovým místem Coronu. Pode mnou se probouzí město, přístav (jako každý den) začínají okupovat

Kohouty tu mají u každého stavení. Starší kluci tu kohoutům přivazují k zadní noze malý ostrý nůž. Brzy to začíná. Sleduji načepýřené...

Po chvíli k nám přichází cizí Filipínec. Prý má pro nás báječnou nabídku na odvoz do El Nida za tolik a tolik. Dívám se na svého místního...

Po nepříjemném přechodu řeky začíná pořádné stoupání. Okolo cesty jsou instalovány železné tyče a lana, která pomáhají držet stabilitu.

Hluboko pod námi se leskne mořská hladina a v ní vidíme obrovské tvory, velryby! Nádhera. Za námi se špičatí vrcholky poloostrova Snaefellsn

Nedaleko jeskyně se nachází oblast bahnitých vývěrů Hverir s ikonickou žluto-oranžovou horou Námafjall (490 m). Parkujeme a div že nám vítr

Z hlavní (prašné) silnice přejíždím na prašnou silnici č. 944 a v tom se to stane. Na palubní desce mi začíná svítit červeně symbol baterie.

Vstáváme brzy. Dnes se dle nových islandských regulí musíme opět nechat otestovat na covid. Přejíždíme k místní nemocnici, u které se tvoří

Naší první zastávkou je skanzen, replika vikingského domu, Þjóðveldisbærinn. Zastavujeme jen na chvíli a to hlavně kvůli místním toaletám :)

Vrchol Sudurnámur máme zdolán za chvilku. Výhledy jsou neskutečné! Okolo nás duhové hory, černé lávové potoky pod námi a v dáli na horizontu

Po Þingvelliru přejíždíme do jedné z nejznámější islandské oblasti s geotermální aktivitou, ke slavnému Gejzíru. I tady trochu poprchává...

Faerské ostrovy jsou opravdu krásný kus země. Když se do místních hor opře ještě slunce, vznikne podívaná, která se slovy jen těžko popisuje

Musím se přiznat (ornitologové snad prominou), že kromě papuchalků a terejů mě vlastně žádný jiný místní ptačí druh nezajímá...

Na Villingadalsfjall a Nakkurinu se nachází nejvyšší útesy Faerských ostrovů. Po půl hodině zírání skrz mlhu vzdáváme a vracíme se...

Scházíme dolů krok sum krok. Kolena už opravdu hodně bolí. U silnice přelézáme plot, a pak už přicházíme k přistavenému autu. Michal měl...

Takzvaná „coffin road“ nese svůj název po nosičích rakví, kteří tudy odnášeli nebožtíky k Bøur, kde se nachází hřbitov. Cestu rozhodně...

Červené dřevěné domy se ve čtvrti Reyngota a Tinganes střídají s černými a většině z nich samozřejmě nechybí ani tradiční travnaté střechy.

Parkoviště u Slaettaratindur je v podstatě pouze malé vybočení z klikatící se silnice. Zastavujeme ve výšce 380 m n.m. Před námi jsou...

S bušícím srdcem se s dalekohledem v ruce přibližujeme k pobřeží. Marně přemýšlíme, co by to mohlo být. Velikostí velryba, pohyby žralok, ne